Proč pro nás autoškola nekončí řidičákem

Řidičský průkaz je jen začátek

Když jsme zakládali Autoškolu AXIS, nechtěli jsme vytvořit místo, jehož jediným cílem je připravit žáka na několik desítek minut závěrečné zkoušky.

Autoškolství podle nás znamená něco mnohem širšího – vzdělávat současné i budoucí řidiče a pomáhat lidem pohybovat se v provozu bezpečněji, jistěji a s větším respektem k ostatním. Proto pro nás vzdělávání nezačíná první jízdou a nekončí převzetím průkazu:

věnujeme se dopravnímu vzdělávání dětí,

pořádáme bezplatné přednášky pro veřejnost,

připravujeme aktivity pro zkušené i vracející se řidiče,

rozjíždíme projekt Prvních 1000 km pro začínající motorkáře.

Autoškola vám dá základy, motoškola je může rozšířit, ale teprve praxí, zkušenostmi a budováním správných návyků získává člověk skutečnou jistotu. Bezpečnější provoz totiž nevzniká u zkoušky, ale ochotou učit se i potom, co už máme řidičák v kapse.

1. Začíná to už u dětí

V městském provozu se pohybujeme od útlého věku. Nejdříve přecházíme silnici s rodiči, později nasedneme na odrážedlo, kolo nebo koloběžku a stáváme se přímými účastníky provozu.

Správné návyky a zásady ohleduplnosti získané v dětství jsou základem, na kterém stavíme po celý život. Když pak přijde čas na první motorku nebo auto, zjistíme, že spoustu principů už podvědomě známe. Proto aktivně rozvíjíme programy dopravního vzdělávání pro základní školy.

2. Autoškola není jen příprava na zkoušku

Provoz na silnicích houstne a nároky na začínající řidiče rostou. Je fér říct otevřeně: ne každému jde všechno hned, a je to naprosto v pořádku. Každý potřebuje jiné tempo.

Není žádná ostuda vzít si před zkouškou doplňovací jízdy navíc. Položme si jednoduchou otázku: Je lepší strávit v autoškole pár hodin navíc, nebo pak řešit odřený blatník či vážnější nehodu?

Našim absolventům nabízíme zvýhodněné kondiční jízdy a odbornou radu i v prvních měsících samostatného řízení. Zkouška potvrzuje splnění podmínek, ale vyježděným řidičem se člověk stává až praxí.

3. Řidič se učí celý život: přednášky zdarma pro veřejnost

Mnoho motoristů má řidičský průkaz 10, 20 nebo 30 let. Pravidla, dopravní značky i technika vozidel se však neustále mění.

Proto pořádáme bezplatné osvětové přednášky pro veřejnost:

Nejde o obchodní prezentace, ale o srozumitelný výklad praktických situací a změn v zákonech.

Můžete přijít, dát si kávu, poslechnout si novinky a zeptat se na cokoliv z praxe.

Nemusíte být naším studentem ani si u nás nic kupovat – smyslem je bezpečnější prostředí na silnicích pro nás všechny.

4. Návrat za volant po letech

Častou situací je návrat k řízení po dlouhé odmlce – kvůli rodině, nové práci, péči o blízké nebo touze po větší nezávislosti.

Pro řidiče, kteří neřídili celé roky, nabízíme bezpečný návrat do provozu:

projdeme změny v předpisech i moderní asistenční systémy aut,

zbavíme vás stresu a v klidu natrénujeme běžné trasy a situace,

ve spolupráci s MČ Praha 10 poskytujeme držitelům Senior karty zvýhodněné podmínky.

5. Projekt „Prvních 1000 km“ pro motorkáře

Zvládnout zkoušku v motoškole je jedna věc, ale vyrazit sám do reálného provozu na motorce bývá pro nováčky těžká zkouška. Ne každý má kolem sebe zkušené kamarády, kteří poradí a pomohou vychytat začátečnické chyby.

Pro koho:

Pro každého začínajícího jezdce bez ohledu na to, kde dělal řidičák nebo zda sedlá skútr, naháče, cestovní enduro či cruiser.

Jak to probíhá:

Vyrazíme na společné vyjížďky s instruktory i zkušenými motorkáři.

Cíl:

Žádné závodění – předáváme praktické zkušenosti, odbouráváme nebezpečné návyky a budujeme komunitu, ve které se jezdí bezpečně.

Proč to všechno děláme?

Nevěříme, že smyslem autoškoly je pouze inkasovat kurzovné a vyprovodit žáka ke zkoušce. Autoškola má především vzdělávat a kultivovat provoz – od dětí přes začínající řidiče a motorkáře až po seniory.

Chceme, aby byla Autoškola AXIS bezpečným přístavem, kam si kdykoli můžete přijít pro radu, získat jistotu v provozu nebo jen potkat lidi se stejnou vášní pro jízdu.

Poděkování:

Nic z toho bychom nedokázali uskutečnit sami. Děkujeme našim partnerům, lektorům, přátelům a především vám, našim žákům, za projevenou důvěru a podporu.

Autoškola AXIS – Rozjeď svou budoucnost.

Co se změnilo pro řidiče v roce 2026? Přehled, který se vyplatí znát

Aktualizováno: 23. září 2026

Pravidla silničního provozu, administrativa i samotná auta se postupně mění. Některé novinky zaznamená téměř každý, o jiných se příliš nemluví a snadno uniknou i člověku, který řídí každý den.

Rok 2026 přinesl několik změn, které se týkají začínajících řidičů, seniorů i běžných motoristů. Zároveň se objevují další návrhy, o kterých se mluví v médiích, ale zatím neplatí. Připravili jsme proto přehled toho nejdůležitějšího a jednotlivé body vysvětlujeme především z praktického pohledu.

1. Udělali jste zkoušku? Na plastový řidičák už nemusíte čekat

Od 1. ledna 2026 je možné po udělení řidičského oprávnění řídit na území České republiky ještě předtím, než dostanete fyzický řidičský průkaz. Bez fyzického průkazu je možné řídit po dobu 30 dnů od udělení oprávnění.

POZOR: Zkouška ≠ řidičské oprávnění

Úspěšným absolvováním závěrečné zkoušky jste pouze prokázali odbornou způsobilost. Následně je potřeba podat žádost o udělení řidičského oprávnění. Řídit smíte až od okamžiku jeho udělení a zápisu do registru řidičů (při elektronickém podání vám potvrzení přijde SMS zprávou nebo e-mailem).

Praktický příklad:

V pondělí úspěšně složíte zkoušku. To samo o sobě ještě není zelená k samostatné jízdě. Jakmile je ale oprávnění uděleno a zapsáno v registru, nemusíte čekat na vyrobení a doručení plastové kartičky.

2. O první řidičák můžete požádat online

Přes Portál dopravy lze nově elektronicky vyřídit i první řidičské oprávnění. Tuto cestu mohou využít také sedmnáctiletí žadatelé o skupinu B včetně elektronického zápisu mentorů pro režim L17.

Podmínky pro elektronickou žádost:

trvalý pobyt v ČR, digitální zdravotní posudek a složení zkoušky po 1. lednu 2026.

Co to znamená v praxi:

Podstatně méně obíhání úřadů. V Autoškole AXIS dostávají naši absolventi po složení zkoušky desky se stručným návodem krok za krokem, jak žádost na Portálu dopravy podat.

3. Běžní řidiči na povinnou lékařskou prohlídku nově až od 70 let

Věková hranice pro pravidelné lékařské prohlídky u běžných řidičů se posunula na 70 let. Následně se prohlídka opakuje každé dva roky (případně v kratším intervalu určeném lékařem).

Výjimky (profesní a vyjmenované skupiny dle § 87 odst. 1):

Řidiči z povolání, vozidla s právem přednostní jízdy, skupiny C, D a učitelé autoškol mají odlišný režim – do 50 let chodí na prohlídku každé 2 roky, po dovršení 50 let každý rok.

Papírové posudky z roku 2025:

Tyto posudky se do elektronického registru zpětně nepřevádějí. Máte-li platný posudek vydaný do 31. 12. 2025, musíte jej mít při řízení fyzicky u sebe až do další prohlídky. U posudků vydaných od 1. 1. 2026 už kontrolní orgány ověřují způsobilost online.

Kondiční jízdy pro jistotu:

Posunutí hranice neřeší individuální jistotu. Pokud jste delší dobu neřídili, kondiční jízdy pomohou získat klid za volantem. V AXIS nabízíme držitelům Senior karty Prahy 10 zvýhodněné podmínky.

4. Automatizované řízení (SAE Level 3) a asistenční systémy

Od 1. ledna 2026 česká legislativa upravuje provoz vozidel s automatizovaným řízením SAE Level 3.

Odpovědnost:

Převzetí řízení systémem zbavuje řidiče odpovědnosti za sledování provozu v rozsahu, v jakém jej systém převzal. Řidič však musí být připraven řízení převzít na výzvu a odpovídá za správné použití systému. Zda v daný moment řídil člověk, nebo systém, zaznamenává zařízení DSSAD (Data Storage System for Automated Driving).

Tesla FSD Supervised v ČR:

ČR uznala 21. září 2026 prozatímní schválení nizozemského úřadu RDW. Pozor však na název: jde o asistenční systém (nikoli Level 3), u kterého musí řidič neustále kontrolovat jízdu a být schopen okamžitě zasáhnout.

5. Záznamová zařízení v moderních autech

Osobní vozidla (M1) a lehká nákladní auta (N1) podléhají požadavkům na tzv. „černou skříňku“ – EDR (Event Data Recorder), která uchovává vybrané parametry před nehodou a během ní. U automatizovaných aut Level 3 se přidává systém DSSAD.

6. Co se naopak zatím NEMĚNÍ

V legislativním procesu (v meziresortním připomínkovém řízení od 22. září 2026) jsou další návrhy, které zatím neplatí a jejichž předpokládaná účinnost je nejdříve od 1. července 2027:

Prodloužení platnosti nových řidičských průkazů z 10 na 15 let.

Zvýšení rychlostního limitu z 80 na 100 km/h pro vybrané obytné automobily o hmotnosti 3,5–7,5 t na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla.

Pravidlo tří stavů legislativy:

PLATÍ – pravidlo je již účinné.

SCHVÁLENO – norma prošla schválením, ale čeká na datum účinnosti.

NAVRHUJE SE – návrh je teprve v legislativním procesu.

Závěrem: Dobrý řidič se učí celý život

Změny roku 2026 posouvají zejména digitalizaci a nastupující asistenční technologie. Každý asistenční prvek má své limity a řidič by měl vždy přesně vědět, co jeho auto zvládne a co nikoli.

Autoškola AXIS proto pořádá bezplatné přednášky pro veřejnost zaměřené na změny pravidel, krizové situace i nové technologie. Přijít může kdokoliv i bez zápisu do kurzu.

Stav informací ověřen k 23. 9. 2026 dle podkladů Ministerstva dopravy ČR.

Jak se bezpečně vrátit za volant po několika letech

Řidičský průkaz máte už dávno, ale auto jste několik let neřídili. Možná nebylo potřeba. Možná vždycky řídil někdo jiný. A teď byste chtěli znovu jezdit sami — do práce, na nákup nebo za rodinou. Jenže představa první jízdy v provozu není zrovna příjemná.

Po delší pauze člověku často nechybí znalost toho, k čemu slouží volant a pedály. Chybí mu jistota při rozhodování: kdy se zařadit, jak projet složitější křižovatkou nebo co dělat, když za ním někdo netrpělivě čeká.

Zpátky za volant se nemusíte vracet jednou odvážnou jízdou. Můžete se k němu vrátit postupně.

Proč bývá těžké znovu začít

Nejistota se nemusí týkat jen samotného řízení. Člověk si začne představovat, co všechno by se mohlo stát: „Co když zdržím provoz? Co když udělám chybu? Co si o mně pomyslí ostatní?“ Výzkum obav spojených s řízením rozlišuje mimo jiné strach z nehody, obavy z vlastních úzkostných reakcí a obavy z hodnocení ostatními.

Pak je snadné cestu odložit a nechat řídit někoho jiného. V tu chvíli se vám uleví. Jenže příležitost získat novou zkušenost nepřijde a příští jízda může v představách narůst do ještě větší překážky. Tento vztah mezi vyhýbáním se obávané situaci a přetrvávající nejistotou popisuje také britská zdravotní služba NHS.

Není potřeba se za to stydět ani si říkat, že „správný řidič“ by žádné obavy neměl. Užitečnější je zjistit, která konkrétní situace vám bere jistotu, a začít právě tam.

Rozdělte návrat na zvládnutelné kroky

Někdo potřebuje znovu získat cit pro ovládání auta. Jinému dělá potíže parkování, zařazování do pruhu nebo jízda mezi tramvajemi. Nemusíte během jedné cesty zvládnout všechno.

První krok může být jen seznámení s vozidlem protože i vozidla a jejich asistenti se velmi rychle mění a krátká jízda na klidnější trase. Další může vést po cestě, kterou dobře znáte. Teprve potom přijdou situace, kterým se zatím vyhýbáte. NHS doporučuje u obávaných situací začínat snazšími kroky a postupovat vlastním tempem. Při řízení k tomu vždy patří bezpečný výběr trasy a realistické posouzení vašich současných dovedností.

Pomáhá stanovit si pro každou jízdu jeden konkrétní cíl. Například: „Dnes si procvičím odbočení vlevo.“ Po jízdě si všimněte nejen toho, co bylo těžké, ale i toho, co už šlo lépe. Takové zkušenosti vám ukážou, co zvládáte a co ještě potřebujete procvičit.

Tlak ostatních řidičů není měřítkem vašich schopností

Troubení nebo netrpělivost za vaším autem umí rozhodit i zkušeného řidiče. Po dlouhé pauze může být obzvlášť těžké nepodlehnout pocitu, že musíte rozhodnout rychleji, než je bezpečné.

Nemusíte každému za sebou vyhovět. Soustřeďte se na dopravní situaci a udělejte manévr až ve chvíli, kdy pro něj máte prostor. Jedna nepovedená odbočka ani delší parkování neurčují, jestli se můžete vrátit k řízení. BESIP připomíná význam přiměřené rychlosti a dostatečného prostoru pro bezpečnou reakci.

Pomoc má přinést klid, ne další tlak

Blízký člověk to může myslet dobře. V autě ale někdy začne dávat několik pokynů najednou, opravovat každé rozhodnutí nebo komentovat, jak by to udělal on. Jestli vás společná jízda spíš znervózňuje, můžete zvolit jiný způsob nácviku.

Při kondiční jízdě můžete učiteli předem říct, jak dlouho jste neřídili a čeho se obáváte. Podle toho společně zvolíte začátek i trasu. Smyslem není nachytat vás na chybě, ale zjistit, co už umíte, co potřebujete obnovit a jak se posunout k samostatné jízdě.

Počet jízd se odvíjí od vašich potřeb. Pro někoho bude užitečné projet si jednu konkrétní cestu, jiný bude chtít více času na různé situace v provozu.

Kdy věnovat obavám větší pozornost

Mírná nervozita před první jízdou po letech je pochopitelná. Pokud vás ale při představě řízení opakovaně přepadá silná úzkost či panika nebo se vaše obavy pojí s dopravní nehodou, samotná kondiční jízda nemusí stačit. Je rozumné probrat potíže také s odborníkem na duševní zdraví a zvolit další postup podle jejich závažnosti. NHS doporučuje vyhledat odbornou pomoc, pokud se člověku nedaří úzkost zvládat a vlastní kroky nepomáhají.

Před jízdou si také správně nastavte sedadlo a zrcátka. Pokud se změnil váš zdravotní stav nebo užívané léky, případné pochybnosti o jejich vlivu na řízení proberte s lékařem; upozorňuje na to i BESIP. Zkontrolujte si platnost řidičského průkazu a ujistěte se, že vaše řidičské oprávnění trvá.

K řízení se vracejí lidé různého věku a s různými zkušenostmi. Nemusíte si nic dokazovat. Cílem je znovu získat schopnost bezpečně dojet tam, kam potřebujete, a mít dobrý pocit z toho, že rozhodnutí sednout za volant je opět ve vašich rukou.

V Autoškole AXIS můžete začít kondiční jízdou zaměřenou na situace, které chcete procvičit. Řeknete nám, kde se cítíte nejistě, a společně zvolíme rozumný první krok.

Elektrokoloběžku dokáže dítě ovládat překvapivě rychle. Rozjet se, zatočit a zabrzdit ale ještě neznamená umět se bezpečně pohybovat v provozu. Kdy je tedy dítě na elektrokoloběžku skutečně připravené?

Ještě před několika lety byla elektrická koloběžka na ulici spíše zajímavostí. Dnes je běžným dopravním prostředkem a pro mnoho dětí také velmi lákavým dárkem.

Není těžké pochopit proč.

Není potřeba šlapat, rychlost přichází téměř okamžitě a samotné ovládání se dítěti může zdát jednoduché. Po několika minutách dokáže jezdit tam a zpět a rodič snadno získá pocit:

„Vždyť mu to jde.“

Jenže právě tady bychom chtěli položit trochu jinou otázku.

Umí dítě elektrokoloběžku ovládat, nebo je připravené se na ní bezpečně pohybovat v provozu?

To totiž nejsou stejné věci.

Ve Španělsku řekli 15 let. A co u nás?

Dobrým důvodem, proč se nad touto otázkou zamyslet právě teď, je změna pravidel ve Španělsku. Nová úprava tam pro uživatele vozidel osobní mobility (VMP), mezi která patří typické elektrické koloběžky, stanovuje minimální věk 15 let. Současně zavádí povinnou ochrannou přilbu. Informace zveřejnila přímo španělská dopravní autorita DGT. DGT

DGT – pravidla pro uživatele vozidel osobní mobility

Česká pravidla jsou nastavena jinak.

Smyslem tohoto článku ale není rozhodovat, zda by Česká republika měla španělskou cestu následovat.

Zajímavější je otázka, která za podobným věkovým omezením stojí:

Kdy je dítě skutečně připravené samostatně se pohybovat v provozu?

Samotné číslo v občanském průkazu na tuto otázku odpovědět nedokáže.

Dvě stejně staré děti mohou mít úplně jiné zkušenosti, schopnost soustředění, odhad situace i respekt k pravidlům.

České právo se na koloběžku dívá podobně jako na jízdní kolo

Zákon o silničním provozu v § 57 odst. 2 výslovně stanoví, že se jízdním kolem z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí také koloběžka. U elektrokoloběžek je ale důležité jejich technické provedení a parametry – ne každá elektrokoloběžka má automaticky právní postavení jízdního kola. e-Sbírka

Zákon č. 361/2000 Sb. – aktuální znění v e-Sbírce

Policie ČR – Ne každá elektrokoloběžka je jízdní kolo

Proto platí jednoduché upozornění:

Nápis „elektrokoloběžka“ na krabici ještě neříká všechno o tom, kde a za jakých podmínek se na ní smí jezdit.

Pro rodiče jsou důležité zejména dvě věkové hranice.

Osoba mladší 18 let jedoucí nebo přepravovaná na jízdním kole musí mít za jízdy řádně nasazenou a připevněnou ochrannou přilbu. Stejné pravidlo se tedy vztahuje na koloběžku posuzovanou jako jízdní kolo. e-Sbírka

A potom je tu hranice 10 let.

Dítě mladší 10 let smí na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci jet na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let. Tento požadavek se podle § 58 odst. 2 nevztahuje například na jízdu na chodníku, cyklistické stezce a v obytné, pěší či sdílené zóně. e-Sbírka

Dítě může na chodník. Doprovod automaticky ne.

Tady se dostáváme k detailu, který může překvapit i řadu rodičů.

Výjimka umožňující jízdu po chodníku se vztahuje na dítě mladší 10 let. Zákon ale stejnou výjimku nedává člověku, který dítě doprovází. e-Sbírka

Jinými slovy: pokud dítě mladší 10 let jede po chodníku, skutečnost, že ho rodič doprovází, sama o sobě nedává rodiči právo jet vedle něj po chodníku na kole nebo koloběžce.

Doprovázející dospělý samozřejmě po chodníku může jít jako chodec. Pokud ale jede na kole nebo koloběžce, vztahují se na něj běžná pravidla pro cyklisty. Policie ČR rovněž výslovně uvádí, že běžná elektrokoloběžka posuzovaná jako jízdní kolo na chodník nepatří a výjimku mají děti mladší 10 let. Policie České republiky

Zákon tedy neobsahuje obecnou výjimku ve smyslu:

„Doprovázím dítě, proto mohu jet po chodníku také.“

To může v praxi vytvářet trochu zvláštní situaci. Zákon umožňuje malému dítěti využít chodník, ale z doprovázejícího dospělého tím automaticky nedělá cyklistu oprávněného jet po chodníku společně s ním.

Právě podobné detaily ukazují, proč nestačí vysvětlovat pravidla pouze dětem.

Znát je potřebují také rodiče, kteří své děti provozem provázejí.

A kolem desátého roku života přichází další důležitá změna.

Dítě už nemá výjimku, která mu umožňovala jezdit po chodníku pouze z důvodu jeho věku.

To ale neznamená, že se přes noc, v den svých desátých narozenin, stalo zkušeným účastníkem provozu.

Zákonná hranice a skutečná připravenost dítěte nejsou totéž.

Umět zatočit nestačí

Když dospělý hodnotí, zda dítě „umí jezdit“, často sleduje především samotné ovládání koloběžky.

Dokáže se rozjet? Udrží rovnováhu? Umí zatočit? Dokáže bezpečně zabrzdit?

To všechno je důležité. Jenže pohyb v provozu vyžaduje ještě něco dalšího.

Dítě musí sledovat nejen to, co právě dělá ono, ale postupně se naučit přemýšlet také o tom, co mohou během několika příštích sekund udělat ostatní.

Přijíždí auto ke křižovatce.

Řidič zaparkovaného auta může otevřít dveře.

Chodec může vstoupit do cesty.

Za zaparkovanou dodávkou může být další vozidlo.

Auto může začít odbočovat.

A někdy je potřeba současně brzdit, držet směr a rozhodovat se, kam bezpečně pokračovat.

Právě tady začíná rozdíl mezi ovládáním koloběžky a schopností bezpečně se pohybovat v provozu.

„Já ho vidím“ neznamená „on vidí mě“

Dítě vidí auto a přirozeně může předpokládat, že řidič auta vidí také jeho.

Jenže to vůbec nemusí být pravda.

Existují mrtvé úhly. Výhled mohou zakrývat zaparkovaná auta, dodávka, autobus nebo jiné překážky. Řidič může v daném okamžiku sledovat jinou část provozu.

Proto bychom chtěli děti naučit jednoduchý princip:

Nikdy nespoléhej jen na to, že tě ostatní vidí. Nejdřív se přesvědč, že je situace bezpečná.

To je podle nás mnohem hodnotnější návyk než naučit dítě nazpaměť několik paragrafů.

Rychlost mění situaci velmi rychle

Elektromotor má jednu vlastnost, kterou je snadné přehlédnout.

Dítě nemusí několik měsíců trénovat, aby dokázalo jet relativně rychle.

Stačí stisknout ovladač.

A s rostoucí rychlostí ubývá čas na rozhodnutí a roste prostor potřebný pro bezpečnou reakci a zastavení.

Proto bychom se při rozhodování o elektrokoloběžce neptali pouze:

„Dokáže na ní moje dítě jezdit?“

Ale také:

„Dokáže se při jízdě dívat kolem sebe, předvídat a včas reagovat?“

Přilba není doplněk

Tady máme poměrně výmluvná česká data.

Analýza BESIP a Centra dopravního výzkumu sledovala nehody evidované Policií ČR od ledna 2023 do června 2026. Bez přilby jelo 65,3 % zraněných dětí na elektrokoloběžkách. U klasických koloběžek to bylo dokonce 67,8 %. Analýza přitom upozorňuje, že jde pouze o nehody evidované Policií ČR, takže skutečný počet zranění může být vyšší. CDV

CDV – analýza používání přileb u zraněných dětí

U osoby mladší 18 let přitom není přilba při jízdě na koloběžce posuzované jako jízdní kolo jen doporučením. Je zákonnou povinností. e-Sbírka

My bychom ale chtěli jít ještě o krok dál.

Cílem není, aby si dítě nasadilo přilbu jen proto, že mu to přikázal rodič nebo zákon.

Chceme, aby postupně pochopilo, proč si ji nasazuje.

Protože pravidlo, kterému dítě rozumí, má mnohem větší šanci stát se přirozeným návykem.

Jedna koloběžka, jeden jezdec

Jízda ve dvou může dětem připadat jako zábava.

U jednomístné koloběžky ale platí jednoduché pravidlo:

Jedna koloběžka. Jeden jezdec.

Zákon zakazuje jízdu dvou osob na jednomístném jízdním kole a Policie ČR stejné pravidlo připomíná také u jednomístných elektrokoloběžek. e-Sbírka

Nejde přitom jen o pravidla.

Další člověk mění zatížení koloběžky, její rovnováhu a ovladatelnost a zároveň omezuje prostor člověka, který ji řídí.

Kamarád proto potřebuje svoji koloběžku.

Telefon může počkat

Dítě na koloběžce potřebuje sledovat provoz kolem sebe.

Telefon, zpráva nebo oznámení mohou počkat.

Pokud dítě telefon skutečně potřebuje použít, nejdříve by mělo bezpečně zastavit na vhodném místě a teprve potom se mu věnovat.

Je to jednoduchý návyk, který se mu jednou bude hodit nejen na koloběžce nebo kole.

Nejdůležitější výbavou nemusí být samotná koloběžka

Možná největší chybou by bylo koupit dítěti elektrokoloběžku, předat mu přilbu a považovat tím přípravu za dokončenou.

První jízdy mohou proběhnout na bezpečném místě.

Můžeme společně vyzkoušet rozjezd a hlavně brzdění. Ukázat dítěti, jak se koloběžka chová při různých rychlostech. Naučit ho před změnou směru sledovat okolí.

A pokud má koloběžku používat například pro cestu do školy nebo za kamarády, můžeme si s ním konkrétní trasu předem projít.

Kde je špatně vidět?

Kde může vyjet auto?

Kde stojí zaparkované dodávky?

Kde bude potřeba sesednout?

A především s dítětem můžeme mluvit o situacích, které v provozu nastávají.

Ne jen:

„Dávej pozor.“

Ale konkrétně:

„Co by se tady mohlo stát?“

To je otázka, kterou bychom chtěli děti naučit pokládat si celý život.

Jak tedy poznám, že je moje dítě připravené?

Na to neexistuje jednoduchá odpověď.

A nebylo by fér předstírat, že existuje univerzální test o pěti otázkách, po jehož vyplnění můžeme každému rodiči říct ano, nebo ne.

Věk je důležitý.

Pravidla jsou důležitá.

Stejně důležitá je ale schopnost dítěte soustředit se, vnímat okolí, respektovat domluvená pravidla, správně reagovat na neočekávanou situaci a nepřeceňovat své schopnosti.

Proto bychom rodičům nabídli trochu jinou otázku:

„Neumí moje dítě pouze jezdit? Umí už také přemýšlet o tom, co se kolem něj může stát?“

Protože právě schopnost přemýšlet dopředu je jedním ze základů bezpečného pohybu v provozu.

A neplatí to jen pro děti.

Proč se tím zabývá autoškola?

Protože řidič nevzniká v den svých osmnáctých narozenin.

Účastníky silničního provozu jsme prakticky od úplného dětství.

Nejdříve jako chodci, později třeba jako cyklisté nebo jezdci na koloběžce a teprve mnohem později se z některých z nás stanou řidiči motorových vozidel.

A úplně první dopravní výchova často nezačíná ve škole ani na dopravním hřišti.

Začíná mnohem dříve.

Možná ve chvíli, kdy jdeme jako malé děti s maminkou nebo tatínkem za ruku po ulici třeba na nákup. Přijdeme k přechodu a poprvé slyšíme:

„Tady se zastav. Rozhlédni se. Může tudy jet auto, tak ať mu nevběhneš přímo pod kola.“

Je to možná jen několik obyčejných vět, které rodiče svým dětem říkají automaticky.

Ve skutečnosti jsou to ale jedny z prvních lekcí dopravní výchovy.

Dítě se postupně učí, že existuje vozovka a chodník. Že před vstupem do silnice musí zastavit a rozhlédnout se. Že auto potřebuje nějakou vzdálenost k zastavení. Že ne všechno, co vidíme my, musí vidět také řidič.

A především, že v provozu nejsme sami.

Později přijde první kolo.

Koloběžka.

Možná elektrokoloběžka.

A s rostoucí samostatností dítěte by měla postupně růst také jeho schopnost vnímat, předvídat a rozhodovat se.

Proto podle nás dopravní výchova není jen učení značek a pravidel.

Je to postupné budování způsobu přemýšlení o provozu.

A právě proto považujeme dopravní výchovu dětí za přirozenou součást toho, čemu se chceme v AXIS věnovat.

Ne proto, abychom z desetiletých dětí dělali malé řidiče.

Ale proto, aby se naučily dívat, přemýšlet a předvídat.

Jednou možná budou řídit auto nebo motorku.

Dnes ale mohou být chodcem, cyklistou nebo jezdcem na koloběžce.

Bezpečný řidič totiž nezačíná vznikat v autoškole. Začíná vznikat mnohem dříve.

Ověřeno AXIS

Stav informací: 6. 10. 2026

Právní a statistické informace uvedené v článku jsme ověřili podle aktuálního znění právních předpisů a oficiálních či odborných zdrojů. Protože se legislativa i technické požadavky mohou měnit, u podobných článků vždy doporučujeme ověřit jejich aktuální stav.

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích – především § 57 a § 58. Obsahuje mimo jiné pravidlo, že se koloběžka z hlediska provozu považuje za jízdní kolo, povinnost přilby pro osoby mladší 18 let a pravidla pro děti mladší 10 let. e-Sbírka Aktuální znění zákona v e-Sbírce

Policie České republiky – Ne každá elektrokoloběžka je jízdní kolo. Aktuální vysvětlení rozdílů mezi jednotlivými typy elektrokoloběžek, technických parametrů a souvisejících povinností. Policie České republiky

Informace Policie ČR k elektrokoloběžkám

BESIP – Elektrokoloběžky. Základní pravidla a doporučení pro používání elektrokoloběžek v provozu. BESIP

BESIP – Elektrokoloběžky

Centrum dopravního výzkumu / BESIP – používání přileb u dětí. Analýza nehod od ledna 2023 do června 2026; bez přilby jelo 65,3 % zraněných dětí na elektrokoloběžkách. CDV CDV – Přilbu neměla téměř polovina zraněných dětských cyklistů, u elektrokoloběžek dvě třetiny

Dirección General de Tráfico (Španělsko) – změna pravidel pro VMP. Oficiální informace DGT o minimálním věku 15 let a dalších pravidlech pro uživatele vozidel osobní mobility. DGT DGT – změna pravidel pro VMP

Autoškola AXIS – Rozjeď svou budoucnost.